« Úvod | Omládli jsme!!! »

Rychlovka psí


Tak dost! Už to prostě dál nevydržím. Ještě tak týden a hrábne mi z toho. Jsem ale matka a matky vydrží všechno, no ne?

Tak jinak. Už to déle dělat NECHCI. Prát všechny ty barvy a konzistence. Hnědé, bílé, žlutozelené, tekuté nebo mazlavé. Synkovy bundy jsou toho plné… Čeho? ČEHO?? Psích - strašně moc se mi chce být sprostá, ale ovládnu se – exkrementů.

Matěj to má v rukávech, v kapuci, v kapsách… a to se neválí na chodníku, který je přímo výstavkou uměleckých děl. Se školkou totiž chodí do lesa. Chodí, běhá, válí sudy, schovává se v listí…

Tušila jsem to od začátku, jakmile napadl sníh. Tam se to totiž nejlíp schová. Na co pytlíky, propadne se to do sněhu a není to vidět. Na druhý den ale všechen sníh roztál… Tentokrát jsem prala i kalhoty a čepici.„Dneska jsme byli „na kládě“,“ hlásí synek při příchodu ze školky. Ani nemusí, na „kládu“ chodí s oblibou nejen děti. Ten den tam byla zrovna čerstvá hromada. Ne hovínko, ani bobek, ale HROMADA. To zatracený psisko muselo mít nejmíň šedesát kilo. Kus téhle hromady máme dneska v pračce. Už mě to prostě nebaví.

Co budu komu nalhávat, pes není zrovna moje oblíbené zvíře. Pro potomky to ještě zkousnu: „Zuzí, koukej pejsek, baf baf.“ Ale až na výjimky jsem se naučila toto stvoření nemít příliš v oblibě. Já prostě nemám ráda psy. Ták, a je to venku. Teď se mnou nebude mluvit půlka Suchdola a dvě třetiny příbuzenstva. JENŽE jsou samozřejmě světlé výjimky. Šup s bobkem do pytlíku. Jako u vás doma. Taky kakáme, alespoň ti civilizovaní, doma na k tomu určené místo, a v přírodě po sobě cudně zahladíme stopy.
No, nebudu se v tomto tématu příliš patlat, ať si třeba někdo nemyslí, že jsem zaujatá vůči psům…
Ale jo, vlastně jsem. A nechce se mě to pustit...stejně jako ty natrávené psí granule z Matesových bot.

Dneska nic veselýho, co :-)

Pavlí, ani nevíš jak s tebou soucítím, teda v té části s těma hovnama. :-) Psy mám ráda, ale rovněž dennodenně řešíme kolečka od kočáru, motorek, Kubovo boty, oblečení.. a když už ani tam nic není, tak zjistím, že se zadařilo mě a smrdí mi minimálně jedna bota.:-) Následné čistění bot párátkem je lahůdka jen pro otrlé, tedy pro matky. :-) Na procházce furt křičím "pozóór hovínka", Kuba z toho má už bojovku, takže tuhle okolo jedné hromady tancoval, div do toho nestrčil prst a volal "pozóóór hovínko, fůůůj". Vedle byl trs rozkvetlých sněženek, a tak mi div neukápla slza, že Kuba nekřičí spíš něco jako - jéé kyti voní.....No ale proč píšu, nesmíš vinit psy, ty za to nemůžou, z těch to leze stejně jako z nás. :-) Ale majitelé psů by měli uklízet po svých hafanech. A víš jaké je na tom pozitivum, že těm to můžeš říct (když se ti poštěstí, že je načapáš při akci - asi zavedu novou bojovku :-)) a můžeš si ulevit, zanadávat, vykřičet se.:-) Tímto zdravím starší paní s kakajícím jezevčíkem :-o))

A omlouvám se všem za neuvěřitelně nepochopitelnu cestu ke vkládání komentářů.... jde i bez mého schválení, pitě cokoliv :-) Pavla

Přátelé, děkuji za sounáležitost. Naďo, taky se pokaždé těším na nový podnět :-) Olí, můj drahý choti, taky jsem TO tam ráno viděla, to je prostě skandální :-) Zůzo, neboj, budete mít botičky po nás :))

Pravda pravdoucí. Zrovna včera při návratu z procházky jsem u školky na 50 metrech napočítal 7 těchto "uměleckých děl". Je to smutná skutečnost, že si páníčkové neumí po mazlíčcích uklidit!

Moc děkuji je suuper čtení.Vždy se těším na další článek . N.K

úžasný a vtipný, bohužel je to pravda pravdoucí :)

přidat komentář
TXT.cz
HLEDAT | UPOZORNIT
Vytvořit blog | Přihlásit se